Úvodní stránka :: O mně :: Povídky :: Články :: Rady :: Román :: Kniha návštěv :: Kontakt | Nejnovější články ... |
SEZNAM KATEGORIÍ / Rady / Zahrada VI.
Zahrada VI.Červenec a déšť- to by už měla být docela pohroma. Slimáci a já, sběr a boj. Jak si vedeme? Jak si možná pamatujete, slimejšové, jak označuji velikou rodinu plzáků, jsou pro mne vyzyvatelem, nepřítelem a lovnou skupinou. Nedávno mi došlo, jak mohli španěláci tak snadno prolézt do celé Evropy – na zelenině. Ony totiž mnohé košťáloviny ukrývají v záhybech malinká vajíčka, a protože se listy v krámech nebo doma jen odlamují a někam zahazují, mnohé potvůrky zvládnou vylíhnutí a přesun do dalších oblastí. Takže také já, když jsem občas hodila zajícům na pole odřezky – radši nemyslet. Nyní se rok za rokem kaju a obíhám pozemek buď s pivem různých značek, nebo s kýblem horké vody. Pokud zaváhám a vynechám, ať jedno nebo druhé, vrhnou se mi na všechno. Letošek poznamenalo suché jaru, nejlíp se slézali na pivo. Laciná desítka – německá nebo polská – jim příliš nejede, ale když přileju Braník, to máte pivo v každém pivu, hned je veseleji. To i zkušební salát v počtu pěti sazenic vydržel dva týdny! Těch jahod, co jsme sbírali a slimejši nic, jen pouhá procenta ochutnali! Horší byli ptáci, ti letos ozobali i třešně dřív, než dozrály – nebyl téměř žádný polétavý hmyz. Nám to zraje pomaleji, než v okolí, takže ptáci odlétli na zralejší další ovoce a zatím ani rybíz nekradou. Jenže po udiveně klidném sbírání přišel déšť a zkušené starší kusy, co si dosud opatrně užívaly podzemního vlhka nebo mrtvolek kámošů, vyrazily. Nebudu ze sebe dělat hrdinu, co pracovitě lítá sem a tam a všechno hubí. Leckdy není čas, ale jak se naštvu a vidím drzou přesilu, jsem nelítostná. Předevčírem to byly tři litry vypasenců. Horká voda chladla slizem, takže bylo nutné ještě drobky spařit, ale vypustili poslední bubliny a horkem řádně bobtnali, aby se začali rozkládat na smrduté, leč výživné hnojivo. Asi jsem byla dost důkladná, protože včera jen slabý odvárek, snad kolem dvaceti kousků. Zbylým jsem přátelsky dolila pivínka. Rovnou oblíbený Braník, kdyby pršelo a zředilo se. Ony ty potvory sežraly už půlku cibule, nať i cibulky, o paličkách česneku ani nemluvě. Jsem zvědavá, jak rozložení slimejši popoženou k růstu brambory. Ty sázím až kolem června, dřív to v naší oblasti nemá smysl – vyžerou je hlodavci, kterým také dlouho nic neroste. Letos jsem podléhala velmi nízkým pudům. Jak jsem proti vstupním dveřím viděla drzého vyzyvatele, naštvaně jsem ho solila. Chci upozornit, že klády dlouhé kolem deseti centimetrů musíte posolit hodně silně, pokud možno celé, aby tuhle zhoubu nepřežily. Výsledkem je za několik hodin vyschlý pendrek. Totéž se uděje i na asfaltu nebo dlažbě, když se některý trouba slimáčí zatoulá a promešká včasný návrat. Bylo mi divné, že nemám, co uklízet, až jsme zjistili, že nám velká psina zase slintá. Ona to fetuje! Od doby před rokem, co jsme mysleli, že pojde, protože měla hubu slepenou a sotva pila, jsme zřejmě našli pravou příčinu tehdejší nemoci. Domnívali jsme se, že našla pivní past a jako správný starý ochlasta (vždycky milovala pivo, je z útulku) vytáhla nějakou misku s pošlou havětí. Kdepak! Ona si už tehdy spíš omylem vzala do huby nějakou slimáčí nádheru, co jí chodila do misky. A dorazila se nějakým tím pendrekem, neboť také další příslušníci rodiny podléhají okamžité naštvanosti a občas solili, co se zalesklo. Výhodou bylo, že když jsem ji nechali přežít, omládla a stáří poněkud ustoupilo. Takže nyní slízává vyschlé slimejše. Asi nejsem daleko od pravdy, když v současné době kdosi kdesi dává dohromady kosmetiku s jejich slizem. Možná pracuju proti své skvělé budoucnosti – mohla jsem založit slimejší zázračnou omlazovací farmu. No, není zmeškáno. Zatím se ale vrátím k humanitě pivní i horkovodní. Holt mám po laciném vybíjení naštvanosti a jak říkám, jdu ohřát vodu. Pohyb je zdravý a jak jsem uvedla, sucho ty potvoráky nějak zadrželo v životních projevech. Málo se páří, málo jich má na zadečku pěnu. Když něco přerýváme, na vajíčka jsme také nenarazili. Takže je dobrý čas na decimování. HRRR na ně! Vytvořeno: 2017-07-25 :: Vytvořil: Anna Šochová :: Přečteno: 134
[ Vrátit se nahoru ] Komentáře[ Chci přidat komentář ]Přidat komentář...[ Nahoru ]
[ Návrat nahoru ]
|
1. Tak jsem se vrátila
2. Jak jsem psala ministryni 3. Naděje? Dýchat jen lehce 4. Starý rozhovor pro Howard Horror 5. Srpen končí Nejčtenější... 1. Jarování (84956) 2. Ztráta paměti (48523) 3. Kdo jsem (19959) 4. O starých dětských knížkách a časopisech (19760) 5. Karam 2.část (15690) 6. Co může potrápit I. (13101) 7. Sladké tajemství (11406) 8. Bylinky, léčivky, recepty (11133) 9. Lucinčina bačkorka (10324) 10. Co může potrápit II. (10239) Všechny povídky :: Všechny články Poslední komentáře... Další weby... :: :: JiHei :: Oldwomen :: :: von Rammstein :: Literární západ :: Érův blog :: Romány zdarma :: Holka Julka :: :: Obec spisovatelů :: --------- x. www.ferror.wz.cz Návštěvnost... Dnes: 27 Celkem: 227510 Spuštěno dne: 8. ledna 2007 |
© Všechna práva vlastní Anna Šochová, bez jejího souhlasu se obsah ani obrázky nesmí kopírovat na jiné weby. Web vytvořil v roce 2007 FERROR | |
Reklama: |