Naděje? Dýchat jen lehce

Září znamená také setkávání s přáteli. Zatím si užívám setkání rodinné, právě dnes. Chystá se také slavnostní odhalení památníku z první světové u "mého" hřbitova - a vše je šíleně zarostlé. Včera jsem poprvé použila domácí chemii, snad zafunguje, když neprší. Když už kolem toho roky lítám, snad to zůstane zachováno. A pokud opraveno, aspoň něco, tím líp.

Vzdala jsem naději, žýe se vyplní záměr paní Maláčové setkat se se mnou. Dvakrát přeložená schůzka není moc povzbudivá věc k těšení. Míč je na její straně, to ona ji chtěla. Já mám ale na září důvody pro rejdění po Praze hned dva další. Dny budou natřískané.

Nyní moje dny plní noření do sbírek, protože malinká akce může znamenat naději pro jednu stavbu a jejího majitele, tak ať to tam má co nejlepší. Víc neřeknu ;-)

K tomu se váže moje veliká radost, včera se roztrhly mraky a já konečně pochopila, co se mi to děje s šicím strojem. Už zase pracuje jako ďas :-) Seřídila jsem si ho - ale že mi to trvalo... Mimo jiné jsem zjistila, jak se z kterých více či méně umělohmotných prostírání dá sešít podložka na podlahu pod nějaký exponát. Mám teď tři a materiál na čtvrtou. Krámy ubývají. Hurá!

Františka se už šestý den neozývá. Mám o ni strach.

Svět knihy v Praze se obejde beze mne. Objevila jsem zvací mail pozdě, byť se měl kamarád ozvat na mail, kam chodím denně. XB-1 tam tradiční stánek mít nebude a Obec také ne. Je to příliš drahé.

Máme před sebou několik slunečných dní v řadě, snad mi přestane čvachtat zahrada a jíá se konečně dostanu k nějaké údržbě. Uff. Hrách se utopil, i když už kvetl, prostě moc vody. Cibule málem hnila, česnek se rozpukl, ale podle tchýně, když ho zasadím, bude příští rok úžasný. Taky navíc půjde jinam.

Vážení a milí, ono je vždycky všechno s několika stranami - někdy sice vidíte to blbé a horší, ale vyklube se i cosi pozir´tivního, pokud tomu dáme čas a nadhled.

ne, že by bylo extra líp, ale půjde to!

Anna Šochová 5.9.2021